Moje milé čtenářky i čtenáři,
kdykoli se ponoříme do psychosomatiky, dostaneme se nevyhnutelně k tématům, která jsou často přehlížená – je to možná proto, že je bereme spíš jako abstraktní pojmy. Přitom mají velký dopad na naše zdraví a celkovou životní pohodu. I v dnešním článku se s nimi setkáme.
Celý prosinec je podle tradiční čínské medicíny zasvěcený jednomu celkem opomíjenému orgánu v našem těle – tlustému střevu. Pojďme se tedy podívat na to, jaká psychosomatická témata najdeme často u lidí, kteří mají zdravotní potíže spojené právě s ním.
Hlavním klíčem k pochopení problémů s tlustým střevem se zdá být pojem sebehodnoty. Jak je možné, že něco tak abstraktního, jako je vnímání a prožívání naší vlastní hodnoty, může mít dopad na naše fyzické zdraví? Tato otázka opět otevírá dveře do světa psychosomatiky – fascinujícího průsečíku mezi duševní a tělesnou pohodou, která se v posledních letech stává stále více vyhledávanou. V současnosti se k ní obrací nejen čím dál více lidí hledajících skutečné příčiny svých nemocí, ale také dostává čím dál větší prostor ve vědeckých výzkumech. A i v nich potvrzuje to, co hluboko v sobě přirozeně všichni víme: že naše emoce a životní zkušenosti mají přímý vliv na naše tělo a jeho zdraví.
Pojďme tedy k sebehodnotě.
Mnoho z nás mohlo zažít už v dětství momenty, kdy nám byla naše vlastní hodnota snižována. Možná by bylo trefnější říct, že se vlastně ani nemohla rozvinout, vybudovat.
Náš dojem o sobě samých se utváří a upravuje v rámci výchovy v rodině, ve škole, nebo následně v práci i v partnerském soužití. Ponížení, snižování vlastní hodnoty, vyjadřování pochybností o našich schopnostech, ale i témata zneužití, citové manipulace a psychického nátlaku jsou bohužel přítomná v mnoha životech. Tato negativní zkušenost je čím dál víc vpisovaná do našeho podvědomí, což pak zpětně ovlivňuje naše vnímání sebe sama.
Postupně tak přijmeme přesvědčení o tom, že s námi něco není v pořádku – a vliv tohoto přesvědčení na naše fyzické zdraví může být značný. Stres a úzkost, které z těchto zážitků plynou, se mohou projevovat v podobě různých zdravotních problémů – od migrény, přes svalové napětí, až po zažívací potíže. Specificky se ukazuje, že právě tato vnitřní přesvědčení mohou hrát roli v poruchách souvisejících s tlustým střevem, jako je třeba i syndrom dráždivého střeva (IBS). A zcela jistě ho najdeme například u rakoviny tlustého střeva.
Ostatně i přední výzkumy dnes už ukazují, že psychický stres může způsobit zánětlivé reakce v těle, které mohou negativně ovlivňovat střevní mikroflóru a funkci imunitního systému. To může vést k řadě problémů, včetně těch, které se projevují právě v oblasti tlustého střeva.
Pojďme to tedy vzít z druhé strany a podívat se jak z toho ven.
Můžeme začít přenastavovat svůj dojem o sobě. Je to spíš běh na dlouhou trať, ale pokud se rozhodnete teď, máte tu nejzásadnější část cesty už za sebou. Rozhodnutí ke změně je totiž opravdu klíčové. A na čem můžeme začít pracovat hned? Na nastavení zdravých osobních hranic a zaměření větší pozornosti na sebe sama.
Laskavost a úcta k sobě, uznání vlastní hodnoty a schopnost vyrovnat se s emočními výzvami mohou ve výsledku značně přispět k lepšímu fyzickému zdraví a kvalitě života. Stojí za to, se na ně začít zaměřovat a postupně na nich pracovat. Je to skvělý doplněk ke klasické léčbě. Hlavně nám to ale dává možnost té nejlepší prevence.
Dalším tématem skrytým za problémy s tlustým střevem je tendence ulpívat myšlenkami v minulosti. V minulých křivdách, v negativních zkušenostech, které jsme ještě nepřekonali a nedokážeme (nebo nechceme) se s nimi vyrovnat. Očistit se od těchto zátěží, které se za roky mohly nabalit do opravdu velkého břemene, může být dlouhodobější proces vyžadující slušnou dávku odvahy a sebereflexe. Dá nám ale možnost velkého odlehčení a doslova nádechu nové energie.
Sklony k návratům do minulosti, k ohlížení se na to co bylo, k opětovnému prožívání emocionálních bolestí, mohou být pochopitelné. Všichni toho máme za sebou tolik!
Jenže je potřeba si uvědomit, že pokud žijeme v minulosti, nedostává se nám energie na přítomnost a vytváření budoucnosti. Uvěznění v minulých zážitcích může vytvářet mentální a emoční bloky, které mají postupem času dopad i na naše tělesné zdraví, v tomto případě na fungování tlustého střeva.
V psychosomatických tématech tlustého střeva se objevuje i obava být sám sebou – strach z toho, co by na to lidé v našem okolí řekli, pokud bychom se odvážili projevit naše pravé já. Tenhle strach může být v mnoha směrech doslova paralyzující.
Můžeme se tak na dlouho zastavit na rozcestí mezi touhou žít naše pravé já, a pohodlným, ale nesplněným životem v maskách, které jsme si nasadili – aby nám nikdo neublížil nebo nás neodsoudil.
V našich životech mohla hrát významnou roli nějaká silná autorita, která nám diktovala, kým bychom měli být. Rodiče, učitelé, vůdčí postavy našeho života – každý z nich mohl mít na naše sebepojetí vliv. A když jsme se pokusili jít proti proudu, mohlo to mít za následek odmítnutí, trest, zesměšnění.
Projevení vlastních emocí a potřeb se tak mohlo v našem vnímání stát tak trochu nebezpečnou disciplínou. Dali jsme přednost stažení se do sebe, skrytím svého pravého já za fasádu odpovídající očekávání ostatních.
Není divu, že naše tělo reaguje na tento neustálý vnitřní konflikt. Stres, úzkost, a potlačované emoce mají tendenci se v těle hromadit, a tlusté střevo je v tomto případě typicky jedním z míst, kde se tenhle emoční odpad hromadí. Rozpoznání a přijetí sebe sama, práce na odpuštění a propustění témat z minulosti, jsou tedy klíčové nejen pro naše duševní, ale i fyzické zdraví. Je to cesta, kterou stojí za to podniknout, protože vede k větší svobodě, klidu a celkovému zdraví.
Mnoho lidí, kteří mají se střevy potíže, mají tendenci držet za každou cenu fasádu „jsem v pohodě“, uvnitř však skrývají velkou zranitelnost. A zdaleka nejen oni – tenhle fenomén je napevno zabudovaný do moderního života, kde jsou vztahová a profesní očekávání často v rozporu s našimi vlastními potřebami i pocity.
Snažíme se vytvářet dojem, že nás nic nerozhází, zatímco ve skutečnosti trpíme kvůli necitlivosti okolí. Tato maska odolnosti se stává štítem, za kterým skrýváme své skutečné pocity, strachy, ale i potřeby.
Udržení fasády / masky je ale ve skutečnosti velmi vyčerpávající – stojí nás ohromné množství energie.
Důvodů, proč to i přesto děláme, může být celá řada – strach z nepřijetí nebo odmítnutí, ztráta respektu, snaha vyhnout se nechtěné pozornosti či prostý fakt, že společnost jako vzor předkládá spíš silné jedince, zatímco ty zranitelné opomíjí nebo považuje za nedostatečné.
Velkou službu si tedy uděláme tím, když začneme postupně tuhle masku nechávat sklouznout. Uleví se nejen nám, ale možná i našemu okolí, pro které jsme mohli v tomhle stavu být vlastně velmi těžko čitelní. Je skvělé naučit se ptát se sebe sama – „jak to vlastně chci já“? a komunikovat svoje potřeby i směrem k ostatním lidem. První krok můžete udělat na mém webináři zDARma – Umění říct NE.
Tlusté střevo ukrývá mnoho hlubokých a těžkých životních témat.
Důležitou roli tu hrají i tzv. rodinná tajemství a dlouhodobě tradované zvyklosti.
U lidí, kteří mají s tlustým střevem problém, často můžeme vidět téma nesouhlasu s některými rodinnými zvyklostmi – ale zároveň jejich tiché tolerování. Opět je to téma vnitřního rozporu – vidím, že je něco špatně, ale nic proti tomu nedělám. Případně sám / sama pokračuji v rodinné tradici, i za cenu popření svého názoru.
Rodinná tajemství mohou být hlouběji uložená témata, pocity viny, zkušenosti „o kterých se nemluví“. Někdy je složité se k nim dostat, mají ale zásadní vliv na atmosféru celého rodu a často se projevují právě pocity viny, které jsou hluboce zakořeněné v rodových liniích. Jsou to různá temná zákoutí rodinné historie. Věci, které se neměly stát, ale staly se – a jejich tíha se předává z generace na generaci, i když na vědomé úrovni si je už možná nikdo nepamatuje.
V neposlední řadě stojí v souvislosti s psychosomatikou tlustého střeva za zmínku i potlačená zkušenost sexuálního zneužití – a to nejen na osobní rovině, ale i jako součást rodové historie, která se může negativně odrážet ve zdraví i životech členů rodu.
Závěr
Je důležité si uvědomit, že na naše střeva nepůsobí rozhodně jen to co jíme, ale také to, co cítíme, jak žijeme, co dlouhodobě prožíváme. Psychosomatický přístup k potížím tlustého střeva je komplexní a vyžaduje od nás ochotu podívat se realisticky na naše vnímání světa a začít měnit své vnitřní vzorce a nastavení. Tímto způsobem můžeme předcházet zdravotním potížím, ale také zlepšovat celkově kvalitu svého života.
Další zajímavosti ze světa psychosomatiky a komplexního přístupu ke zdraví najdete v mojí skupině na FB: Psychosomatika a cesta samoléčení pro ženy.
Inspirovat se můžete i v dalších mých článcích na tomto blogu.