Je trochu jako nezvaný host – přijde bez ohlášení a nechce odejít i když o něj nikdo nestojí. Svou přítomností nám může zkomplikovat nejen dýchání, ale také nám může ztížit spánek, zhoršit chuť k jídlu a nepříjemně ovlivnit naší schopnost vnímat vůně.
Rýmu často zlehčujeme, o „rýmičce“ kolují legendy. Může se zdát, že je jen nepatrným problémem, maličkostí nebo banalitou. Jenže její chronická forma dokáže člověka značně omezit a přinést mu množství nepříjemností. Můžeme trpět opakovanými záněty dutin, bolestí hlavy, zvýšeným zahleněním.
Jenže: co když chronická rýma není jen fyziologickým problémem, ale může za ní stát něco hlubšího?
Těmi hlubšími příčinami mám na mysli psychosomatická témata, která často souvisejí s našimi zraněními z minulosti a s našimi emočními a energetickými bloky, které jsme si na jejich základě vytvořili.
Představte si, že jste znovu malé dítě a sedíte v pokoji s dospělými. A právě se děje něco, co vás nijak netěší a ani v nejmenším s tím nejste v souladu. Možná jste něco chtěli, o něco požádali a nikdo si vás nevšímal. Možná cítíte nějaký nekomfort, nelíbí se vám prostředí kde jste, nebo jste terčem nevítané pozornosti… zkrátka něco pro vás není v pořádku. Cítíte se nepříjemně, možná jste zmatení z (ne)reakcí okolí… ale nevíte, jak to vyjádřit. Neumíte to ještě dostatečně slovně formulovat a nejspíš by vás stejně nikdo nebral vážně. Raději se stáhnete a zůstanete ve svém pocitu nekomfortu.
A tohle přesně může jedna z modelových situací, ze které se chronická rýma a časté potíže v oblasti dutin mohou vyvinout. Protože časem se přestaneme snažit ostatní upozorňovat na naše pocity, na to že bychom chtěli a potřebovali něco jinak. Odvykneme si dávat najevo nesouhlas nebo jakkoli žádat o pozornost.
Rýma bývá často neklamným signálem, že v našem životě něco „smrdí“. Stejně jako malé dítě, které nemůže vyjádřit své pocity, i vy se můžete cítit bezmocní v situacích, které se vám nelíbí. Místo toho, abyste se postavili tomu, co vás trápí, raději to potlačíte, aby se vyhnuli konfliktu. Chronická rýma tak může být symbolem nerozhodnosti, strachu čelit problémům a obav z iniciování změn.
„Radši to nechám na těch druhých.“
Rýma a časté zahlenění může také znamenat, že v našem životě převládá negativní náhled na svět a na naše místo v něm. Tím že v mnohém ustupujeme ostatním, vytváříme si pocit rezignace a zahořknutí – svět kolem nás se stává čím dál nepříjemnějším místem. Takto může rýma symbolizovat i náš pohled na život, kde se příliš soustředíme na negativa a přehlížíme pozitiva. Často je tu pocit, že veškerá radost kterou život nabízí, je tu jen pro ty ostatní.
Na co se tedy zaměřit, když rýma přešla do chronického stádia?
Zamyslete se nad věcmi, které vás trápí. Je něco, co vás dlouhodobě rozčiluje, ale bojíte se to změnit?
V čem se cítíte nekomfortně, ale místo řešení to jen mlčky snášíte?
Napadlo vás, že jste si až moc zvykli dávat pozornost negativním myšlenkám a díky nim přehlížíte pozitivní stránky svého života?
Tato témata nám mohou pomoci vidět nezvanou návštěvnici nejen jako zdravotní komplikaci, ale také jako možnost, jak se zaměřit na své vnitřní pocity a zjistit, co vlastně potřebujeme změnit. A i když to nemusí být na začátku snadné, v konečném důsledku nám to může přinést úlevu nejen od chronické rýmy, ale také od mnoha dalších nepříjemností v životě. Protože umět se ozvat když se mi něco nelíbí a začít vnímat víc radosti ze života se vždycky hodí. 🤗