Než se pustíme do psychosomatických témat, pojďme si o srdci říct některá fakta a zajímavosti, která nám lépe pomohou jej pochopit.
Představte si že:
Nicméně také u srdce platí to, že jeho schopnost regenerace je o dost nižší než u jiných našich orgánů.
A že naše emoční stavy, stres, únava, napětí, ale pochopitelně i radost, nadšení a spokojenost, na něj působí daleko více „napřímo“ než na jiné orgány.
Taky vás jako první u srdce napadne „láska“?
Nejste daleko od pravdy, jen si často pojem láska spojujeme s partnerstvím. U srdce a jeho psychosomatických témat bychom se s tím ale neměli spokojit.
Už jsem naznačila, že partnerské vztahy nejsou asi tím nejdůležitějším, co zdraví našeho srdce ovlivňuje.
Daleko víc jsou v něm vepsány naše nejhlubší vztahy, které formovaly naše dětství – vztahy s rodiči, sourozenci, prarodiči s našimi nejbližšími.
Od nich se pak ostatně odvíjí to, jaké vztahy navazujeme v budoucnosti. Jaké typy lidí si do života zveme, jakou emoční a energetickou odezvu od nich chceme (nebo jsme naučení) dostávat. Z našich nejzákladnějších rodinných vztahů totiž také odvozujeme to, jak smýšlíme sami o sobě, jaký máme vztah sami k sobě.
Zkušenosti z dětství, ať už pozitivní, či traumatizující, formují naše chápání lásky a přijetí. Děti, které vyrůstají v prostředí plném přijetí, vnímavosti, podpory a porozumění, obecně vykazují lepší schopnost vést zdravé a vyrovnané vztahy v dospělosti.
Dnes už se o psychosomatických vlivech na zdraví srdce mluví otevřeně a je všeobecně přijímané, že chronický stres a emocionální trauma mohou přispět k vyššímu riziku vzniku hypertenze, infarktů a dalších srdečních onemocnění.
Ještě to tedy shrnu:
Naše první vzory vztahů ovlivňují to jak se chováme v dospělosti. Je proto vhodné si uvědomit, že způsob, jakým vnímáme sebe sama a jak reagujeme na emoce druhých, je z velké části odrazem toho, co jsme zažili v období našeho dětství a dospívání. Naše sebepojetí, sebeúcta a schopnost zvládat stres jsou klíčové faktory nejen pro udržení dobrého zdraví našeho srdce, ale vlastně pro celé naše „přežití“ a dobrý životní pocit. Pokud víme, že se vztahy v našem dětství to nebylo po všech stránkách ideální, tak je to informace a klíč k tomu, že právě přes jejich pochopení a zpracování se můžeme dostat k lepšímu zdraví – emočnímu i fyzickému.
Tuhle dovednost můžeme s klidem zařadit do přehledu těch „náročnějších“ disciplín. Zpravidla ji máme posunutou v náš vlastní neprospěch – byli jsme vychováni k tomu, že naše potřeby, pocity, názory nejsou tak důležité, jako potřeby, pocity a názory ostatních. I když se tenhle trend výrazně posouvá a možná zanedlouho budeme svědky spíš opačného spektra „vychýlení rovnováhy“, teď ještě pořád nejčastěji narazíme na problém „umenšení“ vlastní důležitosti ve srovnání s ostatními.
Bohužel nás to často vede k neúměrnému vynakládání naší vlastní energie ve prospěch druhých. Obětovat se pro někoho může znít ušlechtile, ale následně se sami musíme vyrovnávat s následky, které nám to přinese.
Dostáváme se tady k tématu našich hranic, které je v psychosomatice často skloňované a které objevíme na pozadí mnoha zdravotních potíží. A přestože se nám to tak zpočátku nemusí zdát, tak naučit se jasně vyjádřit svoje NE, může prospět nejen nám, ale nakonec i lidem v našem okolí.
Doporučuji začít se ladit na to – co teď potřebuji? Vracení pozornosti k sobě sama a se v psychosomatickém pojetí života prostě „neokouká“ 🤗 Vždycky je tu co objevovat a vždy máme možnost tuhle svou dovednost vylepšovat, zjemňovat a plněji prožívat.
Můžeme se zamyslet nad tím, co už si dlouho přejeme udělat, ale neudělali jsme to. Kam nás naše srdce už dlouho táhne, ale my pořád „brzdíme patami“..? Kde je nám dobře, ale už dlouho jsme tam nebyli? Vedle koho je naše srdce spokojené, klidné a naplněné radostí..?
Přeji krásné májové dny a pokud je téma zdravého nastavení vašich hranic právě vaším tématem, tak můžete tímhle tématem projít společně se mnou – mrkněte na záznam webináře UMĚNÍ ŘÍCT NE.