Astma – znáte možné psychosomatické příčiny?

Vítám vás u dalšího dílu psychosomatického čtení. Dnes se zaměříme na astma – chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které postihuje osoby všech věkových kategorií. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že astmatem trpí přibližně 300 milionů lidí po celém světě. V různých zemích se míra výskytu astmatu liší v rozmezí mezi 1-18 % populace. K vyššímu procentnímu zastoupení se dostáváme v zemích s rozvinutou ekonomikou, tedy USA, západní Evropa, Austrálie atd.

Astma je možná trochu nevypočitatelné v tom, že může mít mnoho podob a také různou míru závažnosti / intenzity. Někteří pacienti mohou zažívat jen sporadické epizody lehkého pískání při dýchání, zatímco jiní procházejí těžkými záchvaty, které jim znemožňují normální život a mohou být v extrémních případech i život ohrožující. Zhoršení někdy přichází bez vysledovatelných příčin. I proto je možná u astmatu už i v odborných kruzích celkem často řeč o jeho psychosomatickém původu – jenže u tohoto konstatování to také většinou hned končí.

S astmatem pak souvisí i některé další přidružené komplikace a i ty mohou být různorodé. Může to být větší náchylnost k infekcím dýchacích cest, ekzémy, únavu, ale také větší sklon k úzkostem.

Při hledání příčin astmatu je třeba brát v úvahu širokou škálu faktorů. Od genetické predispozice až po vnější vlivy jako jsou alergeny, znečištění ovzduší, kouření, nebo třeba pobyt v prostředí, kde jsme vystaveni škodlivým vlivům – třeba chemikáliím nebo prachu. V posledních letech se každopádně stále více pozornosti věnuje psychosomatickým aspektům astmatu.

Psychosomatika zkoumá, jak psychické procesy mohou ovlivnit fyzický stav těla a rozhodně poskytuje další perspektivu, jak přistupovat k procesu uzdravování a také k prevenci. Věřím, že informace zde prezentované vám přinesou rozšíření možností jak na astma a jeho příčiny nahlížet.

„Tady se nedá dýchat!“

Jak často jsme si tohle pomysleli..? A jak často jsme tím rozhodně neměli na mysli kvalitu vzduchu?

Pro naše plíce a celý dýchací systém je z pohledu psychosomatiky klíčové téma SVOBODY. Hodně užitečné tedy může být zamyšlení „Co nebo kdo mi brání se volně nadechnout“?

Už tehdy možná dostala naše míra svobody dost zabrat. Platí to ale i pro případy, kdy jsme byli rodiči až příliš ochraňováni, pře-opečováváni, kdy byl hlídaný každý náš krok a úzkostlivě střeženo naše bezpečí.

Můžeme se tedy zamýšlet nad tím, jakým způsobem se začít z tohohle omezujícího vzorce dostávat. Budou to jemné, postupné kroky, nebo udělá lepší službu jednorázový a důrazný „průlom“? Já jsem příznivcem spíš postupných menších kroků, pro někoho je ale radikální a rázné řešení přesně to pravé, co jednou pro vždy tohle téma vyřeší.

Rozhodně tu pomůže naučit se ostatním říkat NE a pracovat s jasným nastavením svých hranic a s vlastním vnitřním bezpečným prostorem.

Dýchání: fyzická i psychická a emoční očista

Dýchací systém je jedním z nejdůležitějších faktorů v detoxikaci organismu. Naše dýchání není jen o zásobování těla životně důležitým kyslíkem, ale také o vydechování odpadních látek společně s oxidem uhličitým.

Tento neustálý cyklus je permanentní čistící službou, která pomáhá udržovat náš vnitřní prostor v rovnováze. Kromě odstraňování plynů, které jsou produktem buněčného metabolismu, se toho v dýchacích cestách děje ještě daleko víc. Máme v nich celou řadu obranných mechanismů – od řasinek, které vyhánějí nečistoty ven z plic, přes reflex kašle sloužící k okamžitému odstranění nečistot a dráždivých látek, až po hlen, který slouží jako past na prach a mikroorganismy.

Detoxikace často spojuje s dietami nebo speciálními procedurami, tady se ale bavíme o té nejzákladnější a zcela přirozené. Ta probíhá v našich tělech neustále, s každým jedním cyklem nádechu a výdechu.

Jaká je spojitost s psychosomatikou?

Naším dechem nepropouštíme jen odpad našeho metabolismu, nebo zbytky nejrůznějších nečistot a patogenů.

Stejně tak funguje dech i při propouštění emocí. Slovní obraty jako „tohle budu muset ještě pořádně vydýchat„, nebo „tohle jsem prostě dodneška nerozdejchal“ známe a občas určitě používáme všichni. A týká se to opravdu zbavení se našich zatěžujících emocí. Něčeho, co v nás ulpělo a my to nedokážeme ze sebe dostat ven.

Tady je opravdu vhodné naučit se se svými emocemi pracovat. Plně je prožívat když přijdou, nedusit je v sobě.

Pokud se naučíme emoce naplno prožít a následně propustit, výrazně tím ulevujeme nejen dýchacímu systému, ale celému tělu – o psychice nemluvě.

Můžeme si pomoct i dechovými technikami. Ty můžou pomoci když potřebujeme zpracovat některé emoce, které už v nás jsou opravdu dlouho.